Průkazy energetické náročnosti budov

Průkazy energetické náročnosti budov (energetické štítky) jsou již nějaký čas součástí českého stavebního a realitního trhu. Průběžně však vchází v platnost další etapy zavedení energetických štítků podle zákona 406/2000 Sb. Další úpravy zavádí také vyhláška č. 264/2020 o energetické náročnosti budov.
Dne 1. 7. 2015 nabyla účinnosti novela tohoto zákona, která přináší na český realitní trh přísnější normy, jimiž se musí řídit nejen majitelé nemovitostí, ale také například realitní kanceláře nebo insolvenční správci. Novinkou a nedílnou součástí libovolné obchodní transakce podložené platnou kupní či nájemní smlouvou se tak staly energetický průkaz a štítek budovy.

Energetický průkaz obsahuje důležité informace o energetické náročnosti stavby, které jsou získány metodou určenou právním předpisem. Zjednodušeně řečeno je tato energetická náročnost celkovým množstvím dodané energie v MWh nutným k ventilaci, vytápění, klimatizaci, ohřevu vody, osvětlení a úpravě vlhkosti vnitřních prostor při běžném používání, porovnaná s etalonem (tzv. referenční budova). Škála stupňů náročnosti je rozdělena do oddílů A – G (A nejúspornější, F nejméně úsporná budova).

Energetickým štítkem tedy v současné době musí disponovat následující stavby:

• Rodinné domy a byty, které jsou součástí prodeje nebo pronájmu (od 1. 1. 2013)
• Stávající bytové a administrativní budovy s více než 1000 m2 energeticky vztažné plochy (od 1. 1. 2017)
• Budovy vlastněné a užívané orgánem veřejné moci nad 250 m2 energeticky vztažné plochy (od 1. 7. 2013)
• Novostavby a rekonstrukce budov - energetický štítek je nutné přiložit k žádosti o stavební povolení (od 1. 1. 2009)
• Poznámka: Energeticky vztažná plocha je zastavěná plocha vynásobená počtem pater budovy
• Platnost energetického štítku je 10 let od data vyhotovení, přičemž odpovědnost za zpracování nese vždy majitel nebo prodávající. Zpracováním energetického štítku lze pověřit pouze certifikovaného energetického specialistu.